Prinášame Ti report z finále Belgického poháru medzi Standardom Liege a Club Brugge, ktoré sa odohralo pred viac ako 50 000 dívkami na bruselskom štadióne kráľa Bauduina. Tento zápas sme absolvovali spolu s Ultras Inferno, hlavnou ultras skupinou Standardu, známu svojím antifašistickým postojom.
První vydařenou návštěvu Belgie jsem absolvovala v listopadu 2015 na domácí derby Standard de Liege x Anderlecht – nenáviděný soupeř, napjatá atmosféra a bouřlivý zážitky na tribuně. Finále Croky Cupu (Belgický pohár) zaručovalo neméně kvalitní výlet, takže nebylo moc o čem přemýšlet. Lístky sice byly dost problém sehnat, tímto opět děkuji kamarádům z Ultras Inferno.
Vyrazili jsme už v pátek večer, abychom měli čas se adaptovat a užili si belgický pivo. Sice dostaneš baby pivo 0,25l, ale lepší než nic. Hned z letiště teda míříme do fanklubu, který si provozují UI sami, dostává se nám vřelého přivítání. Potkáváme se s dalšími hosty z Gate 9 a táhneme do ranních hodin, jak je v Liege dobrým zvykem.
V sobotu se přidávají další party posily – USP, Shickeria München, Ultras Hapoel a další. Belgičani uspořádali velkou pizza večeři, ale vzhledem k tomu, že naše grupa má cca 80 členů a trvalo by to věčnost, než by se všichni najedli, vytváříme pouliční sekci a popíjíme, než se ostatní najedí. K tomu už se přidávají chorály, pyro a to už neujde zraku fízlů, který nás nakonec zahánějí do centra, ale další drama se nekoná. Zaplníme místní klub a pokračujeme, nikdo jinej se do klubu nevejde, takže zábava probíhá v naší režii.
Spánku moc nebylo, ale v 9:00 vyjíždí speciální vlak do Bruselu, který stíháme s přehledem. Do Bruselu se dostáváme lehce po 10:00 a začíná pyro peklo a totální invaze. Brusel se mění na červeno-bílo. My míříme do centra a odhaduje se cca 1000 lidí. Usazujeme se na Place de la Bourse, kde je i bruselská burza vlajky vlajou, pyroshow pokračuje a probíhají první střety s policií. Nutno dodat, že trpělivost belgický policie je oproti český a zejména slovenský úplně někde jinde a většinu času nečinně stojí a nechají na sebe dopadat různé předměty. Střety se ale stupňujou a dojde i na vodní děla.
Nakonec nás ženou do metra, kde na nás čeká speciální vlak. Přes 100 lidí bylo zatčeno, ale z naší skupiny se nakonec scházíme všichni před stadionem. Potkáváme další kámoše z Bruselu, po ignoraci čísla sektoru na našem lístku míříme společně do kotle k bubnům. Fandit se začíná ještě před začátkem zápasu, sektor je narvanej k prasknutí. Hned po začátku zápasu se spouští brutální pyro show, když se konečně rozestoupí ten dým, začínáme sledovat zápas. Chorály se dají v pohodě naposlouchat, i když jsou francouzsky. Základ mám z minula, takže už se pouštím i do složitějších akcí. „Standard De Liège ohohoh, On t’aime plus que la marijuana, Cocaine, Héroine, aucune drogue ne te remplacera!“ Stadandard de Liege, miluju tě víc než marihuanu, kokain, heorin, žádná droga tě nemůže mahradit. Žádný hluchý místa, všichni speakers maj svou část kotle pod kontrolou, dobře spolupracujou a celý to má prostě koule. V 17. minutě padne první gól, euforie se stupňuje a pokračuje i navzdory vyrovnávacímu gólu 10 minut nato. V 52. minutě dostává Diaby červenou kartu a Club Brugge bude dohrávat v 10. V 88. minutě rozhoduje Santini, je to 2-1. Objímačky, slzy, společná děkovačka s hráčema v podřepu. Tak zas příště!
S. (Barflies)
